Sobota 5.11.2011 - UpCdownC (uk), Alright The Captain (uk), Cheap Jazz (uk)

Ve čtvrtek 27.10. hostilo Chapeau rouge hned trojici britských muzikantů - UpCdownC, Cheap Jazz a Alright the Captain.
Za fotky z koncertu děkujeme Marku Ondráčkovi.
A že domluvit a připravit takový koncert občas není žádná legrace, se můžete dočíst v exkluzivních zápiscích od samotných pořadatelů níže (popř. na www.facebook.com/doublebrackets)



Tentokrát to začalo trochu zeširoka. UpCdownC si najali šílenou bookingovou agenturu, která se jim vykašlal na organizaci koncertů a na poslední chvíli jim jich x zrušila. Takže přijíždějí o den dříve a máme čas na seznamování s pražskými pamětihodnostmi a pivem. Moc příjemný kluci to jsou, takže večer rychle utíká. Ve čtvrtek ještě narychlo dotisknout A2 plakáty, PC se hroutí pod tíhou olbřímího PDFka a nezbejvá než to jet dokončit přímo do tiskárny. Nakonec plakáty zdárně lezou z plotru a je čas je hodit na pár míst, není nad promo na poslední chvíli. Rychle udělat jídlo do backstage a pak hurá na sraz v 18:00 před klubem. To už by ale měli dorazit i Alright The Captain a Cheap Jazz. Na místě jsou ale jen UpCdownC a Lukáš z Goldmine. Rychle do klubu na přezvučení UpCdownC. Chapeau Rouge je prostě neodolatelný svým zvukem, krásně vyváženém, tak akorát hlasitém, prostě jedno z nejlepších míst v Praze. Hodina pryč a Alright The Captain a Cheap Jazz stále nikde, dveře do klubu se otevíraj a začíná to bejt docela zajímavý. Ravelin7, který jsme prostě hrozně chtěli slyšet, nedorazej kvůli zdraví, holt bude muset stačit poslech tý skvělý desky, kterou letos vydali. První lidi a průšvih na obzoru. ATC a CJ stále nikde. Jejich telefon je hluchej, voláme na všechny anglický čísla co máme v mobilech, jen tak mimoděk se dozvídáme od Tima z Field Records, že UpCdownC právě dorazily CDčka z lisu, alespoň jedna dobrá zpráva. Padají návrhy zavolat královně a modlitby (God call the Queen?). Lukáš tvrdí, že když si zapálí cigáro, určitě dojedou, druhá krabička ale nakonec dochází a stále nic. Po dvou a půl hodinách vybíhá někdo z baru, že prej nám volá nějaká kapela, že prej 40 minut. Cool, už to jen vysvětlit lidem. Střih, příjezd, rychlá vykládka a Cheap Jazz jdou na to. Hladoví a unavený, ale stejně s plnou vervou. Jejich set nestíhám, neb je potřeba vybalit Alright The Captain, alespoň poslední song a ten předčil moje očekávání, ze začátku jsem je podcenil označením post-Beatles rock s tím, že to bude klasika. OK, byl to rokenrol, pořádně vod podlahy a hodně říznej. Takže začátek večera pohodovej. Na scénu jdou Alright The Captain, teda na scéně je jen bubeník, kytarista a basák jsou pod ní na podlaze a hrabou se ve změti krabiček. Začnou to pálit hnedka z první. Počkat, fakt dokážou tohle všechno zahrát ve třech a bez samplů? Něco je špatně, ale je to super. Řádný matematický peklo, lidi pěkně natěsno kolem, rychle, tvrdě a precizně. Doteďka mi mi nejde do hlavy, jak dokázal bicmen udržet tolik rytmů a jejich změn, výborný a opravdu smekám, už CD zní hrozně nabušeně, ale teprve naživo vám plně dojde, jak jsou pekelně dobrý. To už ale přišel čas na UpCdownC. Od nich jsem naopak čekal hodně, i když jsem nevěděl přesně co. Poslední album Firewolf je na post-rock hodně hrubý a flanelový, no a novej singl Sons of the desert z alba co vyjde příští týden je spíš návrat ke starším melodičtějším a techničtějším věcem. A ono to vlastně nakonec bylo úplně jiný. Hutnej zvuk, ale žádná koule, žádná stěna. Spousta energie, songy namíchaný průřezem celý tvorby, očividně jejich velmi oblíbený, protože si to viditělně sami užívali a dávali to tak okatě najevo že nešlo se nepřidat. A pak přišel drone, vazební, smyčcem na basu, bordel, hudební prostor beze stěn a času. A bylo jasno, tohle, tohle byl jeden z nejlepších koncertních zážitků, už tak hodně vysoký očekávání byly překonaný a vlastně i dost zadupaný do země. Opravdu smekám a už jen čekám na 7. 11. kdy na Field Records vyjde novinka. Závěrem snad jen že bylo skvělý vidět tři takhle bezvadný kapely najednou, byl to safra nabitej večer a dojmů bylo fakt hodně. Takže ven na ulici zchladit hlavu a probrat co se vlastně stalo, což jsme brzo zavrhli, protože toho bylo tolik a tak silný, že to nemá cenu nějak škatulkovat a tím tomu ubírat. Díky všem co jste došli, takovýhle akce mě motivujou jít dál a dál pro mě znamená vejš. Ale než se dostaneme zase na uliční vzduch, čekaj nás ještě dvě klubový akce, nechte se překvapit.