Čtvrtek 27.11.2008 - John La Tash, Madame Bovary, Kmen
Akce: 25.11.2008 Live Concert
Kristoff.Thievery@seznam.cz
Brát se vážně,
25.11.08 Chapeau Underground
John La Tash, Madame Bovary, Kmen
Úterý v Chapeau patřilo zvláštním způsobem k těm klidnějším večerům, přesto, že podium přetékající emocemi, nezažilo klidu ani chvilku. Jako první se na něm objevil John La Tash. Mladý basák Pražských Goro představil v Čepečkovém Podzemí svůj sólový projekt kavárenskéo písničkáře. A toto označení je míněno jen v jeho pozitivním významu. John La Tash umí svou kytarou zaujmout snad téměř každého kdo půjde kolem. Jeho vystoupení mělo skvělou atmosféru a výborně naladilo celé Podzemí na blížící se smršť screamo. John předvedl příjemný výstup písničkáře, hrajícího na pomezí moderního středního proudu folku a blues. Ten doplnil zajímavým hlasovým projevem. Tak trochu bych ho přirovnal k sólovým akustickým vystoupením Glenna Hansarda (tento dojem podpoří i skvěle zvládnutá angličtina). Celou dobu bylo co poslouchat a John Le Tash nás svým hlasem zlehka vykoupal ve svých sentimentálně bolestných polohách bez toho aby nás ušpinil. Nikam nepospíchal a jeho skromnost ostře kontrastovala s jeho skvělým výkonem. John La Tash vystupuje veřejně tři roky a jeho potenciál rozhodně stojí za to, aby o něm vědělo více lidí. On sám však nepůsobí nijak ambiciózně, jako by jeho písničkářská tvorba vznikala jaksi mimochodem a samovolně, což jí však rozhodně přidává na jakési samozřejmosti a opravdovosti. (3w.myspace.com/johnlatash)
Poté už však pódium ovládli „Hoši paní Bovariové“. Kapela, která konečně dokazuje, že ne všechny mladé české kapely hrající na pomezí hc a screamo nutně potřebují kopírovat zahraničí aby u nás někoho zaujaly. Madame Bovary vyniká skvělou hudební úrovní. Tvrdé plochy jejich výstupu rozduní i ta nejskrytější a nejtajemnější místa ve vaší mysli. Působí opravdově, jako by měly definovat původ slova „depresivní“. Kapela je navíc střídá emotivními, jemnými kapitolami, které dokazují jejich muzikanstkou vyspělost, a které v sobě schovávají až skoro jazzovou lehkost (fanouškům hc se tímto omlouvám, jde o pochvalu basákovi Pepkovi ). To celé korunuje výrazný a ojedinělý hlasový projev bývalého kytaristy, zpěváka Jáchyma. Ten celému výtupu dodává punc naléhavosti a skutečnosti. Madame Bovary se tak stává spíše divadelní hrou, než koncertem. V určité chvíli se přistihnete, že vlastně spíše čtete příběh, a necháváte se unášet na jeho temých vodách. A pokud se u toho nepřistihnete vy, chytne vás u toho kapela, s basákem včele, která se – přesto, že právě předvádí skvělý výkon - vůbec nebere vážně, dělá si sama ze sebe srandu, a vy jim jen můžete závidět, že je to, co dělají, tak baví. Určitě doporučuji podívat se na jejich webový profil. (3w.bandzone.cz/madamebovary)
Originalita kterou vyníká vystoupení Madame Bovary je pak jedinou slabou stránkou chebské čtveřicke Kmen, která večer uzavřela. Kmen jsou na svůj velice mladý věk skvělí hráči a nepostrádají muzikálnost ani slušný hlasový projev. Na druhou stranu však jejich výkon připomíná perfektně okopírovaný mix všech současných zahraničních hvězd hc emo. Kmen postrádají určitou jistotu a odvahu předvést sami sebe, což vám potvrdí i jejich skromnost mimo podium. Jakmile tuto jistotu po více zkušenostech naberou a najdou si svůj vlastní styl, mají rozhodně potenciál oslovit a zaujmout, neboť jejich vystoupení je už teď na skvělé úrovni. Kmen navíc nepostrádají nadhled a sami dávají najevo, že si hraní chtějí především užít, se vším co k tomu patří a my se zanedlouho budeme moci bavit s nimi. Na jejich webovém profilu si pak můžete objednat záplavu fanouškovské výbavy na podporu kapely. (www.bandzone.cz/kmen)
