Pátek 8.2.2008 - Hubert Cumberdale, Shogun Togunawa, Com@posed
8. 02. 2008 - Autor: Ondřej K. http://karbo.kourovod.net/Strávit dva večery po sobě, nakombinované s celodenní brigádou, ve společnosti hlučných lidí (či kapel) je na mé staré uši přece jen trochu silná káva.. Když se pak v průběhu včerejšího plesu mé bývalé střední školy zjevil na pódiu přestárlý kolotočář Michal David, problesklo mi, že jsem se stal obětí pekelných mocností.. jeho brilantní discoshow uvedená odpočítáváním „van, tů, srý, fóóóóór.. tuc tuc tuc tuc tuc tuc tuc tuc céčka tadada tatatataaaaa céčka..“ (došlo i na nesmrtelný hit „já chci žít nonstop a s tím co příjde mám chuť se seznámit“) strhla všechny přítomné. Babičky, dědečky, matky, otce, strýce, tety, bratry i sestry a nakonec i ty dredama ověšené anti-všechno jedince, nepočítaje jiné další „individuální“ a „výrazné“ kreatury českých adolescentů. Jak jednoduché je být vyjímečný na základě vzhledu.. a zbude pak čas na utváření nitra?
o 24hodin dříve se na zcela jiném místě a ve zcela jiné společnosti odehrálo velmi příjemné vystoupení tří zajímavých kapel české kytarové scény. Pražský klub Chateau Rouge rozbil své bary poblíž krásného kostela sv. Jakuba a už to je příjemný důvod pro návštěvu historického centra, do kterého se většina obyvatel dostane jen o víkendu, pokud noc předtím nezatížili svá játra všerůznými toxiny. Avšak proč to nespojit? Kultivované sklepní místnosti bedlivě střeží holé odpadní roury, jejichž uvolnění by rozveselené návštěvníky rozhodně nenavonělo.. (čemu jsem v pátek unikl, v sobotu jsem skončil hlavou vně..)
A teď to podstatné:
Hubert Cumberdale je velmi zoufalá animovaná postavička, která si vydobyla svou slávu nebývalým hřbitovním humorem. Hudba Huberta Cumberdale(a), kterou nám díky silnému emotivně telepatickému propojení s výše zmíněným mistrem náhrobkového žertu nabízí parta okolo Pána Kouře, je až trestuhodně živá. Zlomky, odmocniny, násobky či jiné matematické pomůcky by Vám snad mohly pomoci k dešifrování poměrně složité nerovnice, to by však nesměl poslední možnou známou přikrýt zvukař hodně tlustou chlupatou dekou. Flanelovou. Z tenké basy, nitkované kytary a dojemně jemných bicích akorát srozumitelně vykukoval zpěvák Patroklosword a nebylo to špatné. Pohybově neuvěřitelně nadaný, technicky hlasově vypracovaný, i když s velmi rychle vyčerpanými hlasivkami, nabídl náročnému divákovi ještě (polo)svlíkací show, která bohužel, vzhledem k naprosté neznámosti formace, nepřinesla kýžený efekt, ačkoli je v podání fešně vypracovaného hrdelního eskamotéra co oceňovat.. Přítomné slečny byly po většinou zadané a nebo příliš jednoduché, aby pochopily, že jedna a jedna nejsou dvě, nýbrž čtyři, jelikož je mezi vším ještě dost divoká pasáž, která Vás přinutí přemýšlet, zda-li to náhodou není šest.. a muži (chlapci) na tom byli obdobně, až na světlé výjimky kamarádů, které znám a neházím do jednoho pytle s těmi ostatními.. HC nyní vytváří svou věčnost u renomovaného architekta zvuku a já se velmi těším, až si jejich záměr poslechnu v klidu při skleničce dobré whisky, jelikož o tom to je.. videa: 001, 002, 003, 004
Shogun Togunawa, podobně jako Tosiro, zašli s láskou ke všemu japonskému dále než se kdy podařilo mě, ačkoli z hodin prosezených u internetu toho nevím o nevinnosti roztomilých Japonek málo.. a chtělo se mi z toho křičet stejně teskně jako Afrovi. Narozdíl od něj ovšem nemám tak krásně charakteristickou barvu hlasu, natož v polohách, které spíše připomínají citoslovce. Někdo umí i z nesrozumitelného řevu učinit krásnou věc, jiný umí krásnou věc tak znehodnotit, že už raději krásné věci ani nechcete vymýšlet. Točí se, točí.. Zbytek kapely hraje se zápalem, s talentem, bez zkušeností. Nahlas, bordel, sranda, juchůůů! A je to fajn, protože když někdo, kdo vypadá jako maturant, hraje jak profík, je to buď chladnokrevný kalkul jeho rodičů, nebo debil, který věčně propadá.. videa: 001, 002, 003
Com@posed se mi do pátečního večera zdáli nezajímavý, nudní, chladní, odtažití, vykonstruovaní, vyučení, naučení a přeučení.. i když je Ikaros slušná skladba, jejich repertoár mě přinutil strávit set na baru.. (jó mrazivá vodka, to je muzika!) Zaujala mě však jiná věc: Po shlédnutí zpěvákovi fyziognomie, po poslechu jeho „macho“ projevu, který na demosnímku funguje a celkem trefně doprovází onu „siláckou hudbu“, už se mu budu jen škodolibě posmívat. Mezi „pořádnejma chlapama“ 911 a dr. Lemkem vypadá Fates poněkud šmoulovitě.. inu – – je to jenom hra a zatížení, že zpěvák je určující směr kapely. Ale na nepřesvědčivé divadlo také nikdo nechodí. videa: 001, 002, 003
