12.11. proběhne v Chapeau rouge unikátní koncert - do Prahy poprvé dorazí japonská formace Praha Depart (více info o kapele najdete tady) -  je jasné, že se bude jednat o extraordinérní zážitek - a vy si už teď můžete přečíst exkluzivní rozhovor se zpěvačkou Mai Yano.



Se zpěvačkou a basistkou Praha Depart Mai Yano poklábosil Luděk Kazda


LK: První otázka je obligátní, ale nechceme si vymýšlet a vytvářet mýty. Můžeš nám říct něco o vašem záměru pojmenovat se Praha Depart? Pro nás tady je to trošku překvapivé, že se undergroundová kapela z Tokia pojmenuje podle v uvozovkách malého středoevropského města.

Mai: Ano, díky – naším konceptem je: Vyjádřit smíšené pocity očekávání a nejistoty před odjezdem do Prahy. Prostřednictvím naší hudby vyhodit publikum z normálního stavu vědomí, protože ona se odchyluje od reality a tvé srdce cestuje, zatímco ji posloucháš.
Pak je tu ještě další důvod, kterým je náš hluboký respekt k Janu Švankmajerovi. Náš kytarista Tsukasa jím byl hluboce zaujat už během svých studií na umělecké akademii. Pojmenovat nás takhle, je jeho práce. Zásadní je pro nás hlavně snímek ¨Jídlo¨.


LK: My o tom, že v Japonsku je český animovaný film velmi oblíbený samozřejmě dobře víme. Byla u vás vydaná celá kolekce filmů Karla Zemana, zatím co my na jejich vydání na DVD stále čekáme. Jednou jsem Jana Švankmajera potkal ve filmovém klubu u nás na malém městě. Provozovatel ho pozval na promítání pěti jeho krátkých filmů v naději, že udělá zajímavej večer a rozproudí plodnou diskuzi. Ale co se pamatuju, byla z toho ostuda, protože kdokoliv se bál na něco zeptat. Vy byste na něj měli pravděpodobně spoustu otázek..

Mai : (v úžasu) Jooo, speciálně japonský holky mají rády českou animaci. Je tak krásná! Moc se mi líbí hlavně struktura kresby a unikátní rytmus vašich animovaných filmů.. Ach, tys skutečně viděl Švankmajera? Tam bych chtěla být!! Podle našeho názoru – a hodně sme o tom s klukama mluvili, není vůbec důležité, jestli jsou diváci jeho filmů nějak vzdělaní v oboru, nebo ne. Jeho práce oslovuje především nevědomí člověka. V tom jsme s ním právě úzce spojeni, jakkoliv je těžké přesně vysvětlit důvod. Přemýšleli jsme, jestli při své práci vychází ze zkušenosti a nebo si prostě hraje jako dítě. Vlastně jsme cítili, že právě takhle tvoří.




LK: Asi máš pravdu, ale nejlepší by bylo zeptat se ho osobně, co? Ale zpátky k vám. Vy jste tedy vystudovaní výtvarníci, filmaři, nebo muzikanti? Vaše hudba je totiž útokem přímo na solar, říkám si , že jste pravděpodobně ten typ lidí kteří vycházejí z toho, že jsou schopni se odpojit od normálního stavu vědomí a vzdělání, jak si i sama řekla. Je to fakt punk, ale přitom působí velice sofistikovaně a muzikálně, občas se dotýká i třeba post/progresivního rocku. Můžete říct něco o tom, jak tvoříte?

Mai: Mno, my se normálně jako muzikanti neživíme, máme každej normální práci, která nemá s uměním nic společnýho. Kluci mají vystudovanou uměleckou akademii, Tsukasa je sochař a nemůžu si teď vzpomenout jakej obor má přesně bubeník Jumpei. Já sem úplnej diletant. Ale moc věříme, že můžeme žít jako muzikanti, věnujeme tomu v podstatě 24hodin denně. Jak víš, ta vášeň je pro nás moc důležitá.
Když děláme nový songy, nejdůležitější je pro nás jamování při kterým se hodně pozorujeme a snažíme o vzájemný napojení tak dlouho, až to drží natolik pohromadě, že se můžeme odpojit. Věříme, že prvotní melodie, nebo zvuk nevychází z nabyté zkušenosti. Je prostě uložená uvnitř a je jenom potřeba ji dostat ven a pracovat s ní. Ani jeden z nás nemá zvláštní hudební vzdělání.



LK: Pro mne je to spojení skrze improvizaci stejně důležitý, jako pro vás. Bez toho nelze zažehnout ten správnej oheň si myslím. A můžeš mi říct něco o té uchvacující expresi ve tvém hlase? Připomíná mi to někdy v Asii hojně používanej hrdelní zpěv, občas taky divadlo NOH. Je tam nějaký napojení na původní tradici, nebo jen pracuješ s čistotou vlastní osobitosti?

Mai: Ne, nemyslím si, že muj zpěv vychází z nějaké zvláštní tradice, na druhou stranu ale sem čistokrevnej Japonec, že jo! Prostě hledám svou vlastní melodii, nikdy si proto předem nenastavuju limity toho, co budu dělat, maximálně se soustředím aby to fungovalo v rámci chemických vzorců Praha Depart. Věřím, že můj zpěv je obrazem mého srdce, to říkám naprosto vážně. Zrodil se jako pozitivní věc v jakémsi mém poškození. Bejvám často netrpělivá, smutná a vzteklá. Ten zpěv mne od toho očišťuje a snad mám i do budoucna potenciál tenhle svůj objev dál rozvíjet k celostní pozitivitě. (smích)



LK: Souhlasím, že to tak může fungovat. To je teda pro tebe velkej objev! A když si mluvila o tom, že chcete být muzikanti na plnej úvazek, jak důležitej je pro vás úspěch a sláva? Asi to není úplně snadný toho dosáhnout, neděláte zrovna komerční muziku, takže momentálně musíte mít nastavenej nějakej kompromis mezi tím nějak se uživit a přitom věnovat kapele tolik energie kolik je jen možný aby ste mohli naplňovat svůj záměr.

Mai: Ano je pravda, že bychom byli rádi, abychom se mohli věnovat tvorbě úplně naplno a nerozptylovat se nutností chodit do práce kvůli obživě. Chceme prostě cestovat po světě jako Praha Depart, chceme poznávat nový lidi, místa, jídlo. Věříme v tu sílu, že naše hudba může docela hodně lidí pozvednout, dostat jinam. To je vlastně náš záměr. Možná to neznamená úspěch, ale jde nám spíš o vývoj. Osobně když jsem v práci, nebo procházím přeplněným městem snažím se ty negativní věci brát jako výhodu té příležitosti. Chci říct, že ráda pozoruju lidi - to jak pociťujou radost, strach nebo hněv. Ty zkušenosti pak promítám do vlastní tvorby.


LK: Hezká odpověď, to musím říct. Takže, byli jste už na turné v Americe a Kanadě myslím, je tohle vaše první evropská návštěva? Změníte si jméno potom, co odjedete z Prahy?

Mai: No, už jsme byli v Evropě vloni. Ve Slovinsku, Německu, Francii, Španělsku a Holandsku. Do Česka přijedeme poprvé. A určitě si pak jméno měnit nebudeme, neboj se!!


LK: Dobře, díky moc za rozhovor. Můžeš nakonec třeba doporučit něco z japonský muziky, ať si rozšíříme obzory?

Mai: Určitě bych ráda doporučila dvě kapely. Tou první je EASTERN YOUTH. Tsukasa byl z nich unešenej potom, co viděl jejich koncert. Jsou naší hlavní hudební inspirací, mají vlastní melodii a rozumíme tomu, co se snaží říct. Takhle to chcem taky. Druhou kapelou jsou ZAZEN BOYS k nimž bychom se měli připojit na tour po Kanadě v květnu. Každej z těch kluků je unikát, výborní muzikanti. Jejich síla je hlavně v jedinečně technickým groovu!

Zdroj: www.streetculture.cz