Texty přeložila a laskavě předala eva.malirka@centrum.cz …………. Diky
Líbranos del mal, 2008 |
Zbav nás od zlého, 2008 |
neurociencia. Parece que puede vivir en sociedad, que no sabe cruzar la calle sin mirar y tiene más miedo a morir que a matar. Parece que puede vivir en sociedad si necesita una bendición para ir con sus hijos a delinquir. Qué es neurociencia. Con quién abstinencia. Tu venganza fue aceptar la limosna con dignidad. Parece que puede vivir en sociedad. Que no sabe cruzar la calle sin mirar. Perder |
Neurociencia. Zdá se, že může žít ve společnosti, kdo neumí přejít silnici bez podívání a má větší strach zemřít než zabít. Zdá se, že může žít ve společnosti, jestliže potřebuje požehnání, aby mohl jít se svými dětmi po zcestí. Co je neurociencia. S kým zdrženlivost. Tvojí pomstou bylo přijmout almužnu s důstojností. Zdá se, že může žít ve společnosti. Kdo neumí přejít silnici bez podívání. Ztratit trpělivost. Ukrást svědomí. |
Neurociencia, abstinencía, consciencia, paciencia
doméstica. Cállate. Me tienen harto tus fantasías. Las mías también. En esta casa no sabrás quién es quién, ni cómo responder. Lárgate. Si no soportas tantas caricias, no las pidas. Con eso basta. Para qué, para qué. Para no volver. Tropecé. Más veces con esta misma piedra. Ya no veo bien. żO son mis pasos? Quiéreme. Quiéreme. Aunque sean cien. Con eso basta. Una pared. Para qué? Para no volver. La verdad. Todos los sabios no rectifican. Yo ya sé por qué… |
Domácí. Zmlkni. Mám dost tvých fantazií. A taky svých. V tomhle domě nevíš, kdo je kdo, ani jak odpovídat. Sbal se. Když neuneseš tolik něhy, nežádej ji. To už stačí. Na co, na co. Na nenávrat. Zakopl jsem. Několikrát o ten samý kámen. Už dobře nevidím. Nebo jsou to mé kroky? Miluj mě. Miluj mě. I kdyby jich bylo sto. To už stačí. Zeď. Na co? Na nenávrat. Fakt. Žádný moudrý se nenapraví. Já už vím, proč... |
monolito. Había un asesino confeso detrás. Una ciudad entera. Descubrieron un planeta lejano. Detrás… cada día más curiosidad por saber de qué sirven tus inventos y su velocidad. Paz y sonrisas. Una máquina ańade ruido al color. A pesar de los gritos… nunca se le vio pedir perdón por la canción en ruinas. |
Monolit. Vzadu byl vrah, který se přiznal. Celé město. Objevili vzdálenou planetu. Vzadu...každý den větší zvědavost, k čemu jsou tvé vynálezy a jejich rychlost. Mír a úsměvy. Stroj dává barvě hluk. I přes ty výkřiky... nikdy ho neviděli omlouvat se za píseň v ruinách. |
idiomas. Hablas un idioma tan raro. Todas esas gafas te miran. Sólo sabes preguntar qué hora es. No tienes alas. Quieres creer sin mirar dos veces. Sobrevivir sin hacer las paces. Ya no nos damos las gracias como antes. No tienes armas. żCuántas maravillas conoces? żQué barbaridades prefieres? No entiendes nada |
Jazyky Mluvíš divným jazykem Všechny brýle se na tebe dívají Akorát se umíš zeptat, kolik je hodin. Nemáš křídla. Chceš věřit bez dívání. Přežít bez smiřování. Už si neděkujeme jako dřív. Nemáš zbraně. Kolik zázraků znáš? Jaké nehoráznosti dáš přednost? Nerozumíš ničemu |
correcto. En mi sueńo, un agujero en tu sien. Un cerebro sin nada mejor que hacer. Se lo debes a la mezcla perfecta de paz y gloria que hay en cada cicatriz. Correcto. Se busca contenido para continente perfecto. He perdido otra facultad. Prohibido cualquier juego en este jardín. No tengo más momentos que éstos. Vaya pose tan original. Manos blancas. Hijos sanos. El mensaje es subliminal. Correcto. Vuelve pronto, líbranos del mal. Correcto. |
Správně. V mém snu díra v tvém spánku. Co lepšího s mozkem bez obsahu. Můžeš děkovat perfektní směsici míru a slávy, které jsou v každé jizvě. Správně Hledá se obsah pro perfektní postoj. Ztratil jsem jinou schopnost. Zákaz jakékoliv hry v této zahradě. Nemám více momentů než tyto. Jaká to originální póza. Bíle dlaně. Zdravé děti. Informace je podprahová. Správně. Vrať se brzy, zbav nás od zlého. Správně. |
amberes. Dónde se meten esos peces. Nadan siempre hacia atrás. Déjalos. Pelear. Déjalos. Cómo escapan de Vivirán. Vivirán solos. Si tienen un don y nunca dicen no. Déjalos. Pelear. Déjalos. |
Antverpy Kam se cpou tyhle ryby. Vždycky plavou dozadu. Nechej je. Prát se. Nechej je. Jak unikají nákaze. Svaté, šťastné, sentimentální. Budou žít. Budou žít samy. Jestli mají talent a nikdy neřeknou ne. Nechej je. Prát se. Nechej je. |
patán. Homenajes sin sangre. Poco después: poca satisfacción. Si todos a la vez. Se maltratan. Saludar, ver de cerca al patán. Practicar, agacharse a la vez. Todos lo ven del mismo color para cumplir con la tradición. Amanecer… y todos a la vez… se maltratan. Ha sido él. Ya no tienen. Nada que ver. Ya no lo ven del mismo color. Y todos a la vez… dicen adiós. |
Buran Oslava bez krve. Chvíli potom: malá satisfakce. Jestli se všichni současně. Týrají. Pozdravit, podívat se zblízka na burana. Cvičit, zaráz se shrbit. Všichni to vidí ve stejné barvě věrni tradici. Svítání...a všichni naráz...se týrají. Byl to on. Už nemají. S tím nic společného. Už to nevidí ve stejné barvě. A všichni zaráz.... řeknou sbohem. |
La lista completa de heridos Kompletní seznam raněných
El pastelero en llamas. Mueven cosas con la mente. No hay nadie más valiente. Imaginan el problema… Tú lo sufres a perpetuidad. ?Quién es más animal? ?Quién es más sincero? Se desatan, resucitan, te perdonan como siempre. Dos bombillas encendidas te descubren la felicidad. Cada vez… ?qué ves? Otra vez… ?qué ves? No se nota. Puedes… tienes… Un minuto… |
Cukrář v plamenech Věci hýbou myslí. Není nikdo statečnější. Představují si problém Ty jím trpíš věčnost. Kdo je víc zvíře? Kdo je víc upřímný? Uvolní se, znovuožijí, prominou ti jako vždycky. Dvě rozsvícené žárovky ti odhalí štěstí. Po každé….Co vidíš? Po druhé……….Co vidíš. Není to poznat. Můžeš…..máš……Minutu |
Memorio. Eso que ves ya no nos parece tan triste. Sin obedecer a quien te desviste, miras a sus pies y maldices lo que ves. Que no me perdone el muerto si no sé responder, gente decente regala paciencia mientras tú pides por favor que no molesten más y se vayan todos. Recordarás no más de lo que sabes explicar. Lo tragarás… la pena nunca deja de flotar. Nadie dijo que fuese fácil. Nadie quiso mirar. Nadie quiso que fuese fácil… |
Pamatovák To, co vidíš, se nám už nezdá tak smutné. Neposloucháš toho, kdo tě svlíká, Díváš na jeho nohy a proklínáš, co vidíš. Ať mne mrtvý neomluví, jestli nevím, co odpovědět. Slušní lidé darují trpělivost, zatímco ty žádáš, prosím, ať už neobtěžují a všichni vypadnou Nezapamatuješ si více, než co umíš vysvětlit. Spolkneš to…bolest se nepřestane vznášet kolem. Nikdo neřekl, že to bylo lehké. Nikdo se nechtěl dívat. Nikdo nechtěl, aby to bylo lehké. |
El primero. Cuéntame toda casualidad. Vas a ver… ya no es tu sonrisa la que se congela. Ya comenzó la condecoración de los sombreros, con letreros, retratos y banderas de dos colores, en astas rotas y manos pobres. Respirar. Celebrar por fin la muerte en… general. |
První Pověz mi celou pravdu. Pomlč o detailech. Hele, jaká náhoda. Uvidíš.... už to netuhne tvůj úsměv. Už začalo vyznamenávání klobouků, nápisy, portréty a vlajkami dvou barev na zlámaných žerdích, v ubohých rukou. Dýchat. Konečně slavit smrt…obecně. |
|
|
Psiquiatras y pacientes. Desaparecemos en defensa propia. Nos atrevemos porque permaneceremos por siempre en la inopia. Y el hijo que tanto esperamos se esconde porque fuera está seco y hace frío. Fuera no puede ser un nino. Todo tapa cada hueco como llena cada boca y el motivo sigue quieto mientras busca otra… De derrota en derrota… Ya lo sabía. Eres inocente. Todavía. Nos ofenderemos en defensa propia. Te secuestramos para no reconocer que somos mucho más torpes que ayer. Si encendimos el petardo ya nos dimos cuenta de que somos… la mancha en el espejo. Nunca más… En tu boca. Nunca más… se deshace. Nunca más… su venganza. Nunca más… me complace. Ya lo sabía. Eres inocente. Todavía. Fuera está seco y hace frío. No puedes ser un nino. No será siempre lo mismo. |
Psychiatři a pacienti Zmizíme na obranu. Troufneme si, protože navždy zůstaneme v bídě. A syn, kterého tolik čekáme, se schovává, protože venku je sucho a zima. Venku nemůže být dítě. Všechno ucpe, každou škvíru, jako plní každá ústa a motiv je nadále tichý, zatímco hledá jinou. Od porážky k porážce. Věděl jsem to. Jsi nevinný. Ještě. Urazíme se na obranu. Uneseme tě, abychom nemuseli uznat, že jsme tupější než včera. Jestli bouchneme petardu, už jsme si uvědomili, čím jsme.....skvrna v zrcadle. Nikdy víc....V tvých ústech. Nikdy víc....se nerozplyne. Nikdy víc....jeho hanba. Nikdy víc....mne nepotěší. Věděl jsem to. Jsi nevinný. Ještě. Venku je sucho a zima. Nemůžeš být dítě. Nebude to pořád stejné. |
||
El último. Por encima de su debilidad, nada personal. No merecía más premios, no se enteraba de nada. Como muerto vivía. Como vivo se mataba. El único superviviente del último accidente preguntaba dónde estaba el resto de la gente. Los contaba uno a uno… Como muerto vivía. Como vivo se mataba. Como tuerto miraba. Como ciego se rendía. |
Poslední Přes jeho slabost, nic osobního. Nezasloužil si více vyznamenání, nic mu nedocházelo. Jako mrtvý žil. Jako živý se zabíjel. Jediný přeživší poslední nehody ptal se, kde je zbytek lidí. Po jednom je počítal.... Jako mrtvý žil. Jako živý se zabíjel. Jako jednooký koukal. Jak slepý se vzdával |
||
El cordero delante de cómo llegar y dónde tocar. No sé, dónde llegar y cómo tocar… Qué contento se va a poner el perdedor, ya no queda ni rastro del error. No sé cómo llegar y dónde tocar, no sé… quién es tan importante. Tal vez no nos importe saber que nadie más lo hizo después. !Todos en pie! Qué contento se va a poner el perdedor, ya no queda ni rastro del error. Que le corten las manos al predicador, ya no queda ni rastro del error. |
Beránek před Eiffelovkou Je to jedno, neuzná to. Nevím jak přijít a kde se dotknout. Nevím kam přijít a jak se dotknout. To bude poražený spokojený, už nezbývá po chybě ani památka. Nevím jak dorazit a kde se dotknout, nevím kdo je tak důležitý. Možná, že nepotřebujem vědět, že to nikdo další pak neudělal. Všichni do pozoru! To bude poražený spokojený, už nezbývá po chybě ani památka. Ať uříznou ruce kazateli, už nezbývá ani památka po chybě. |
||
Prisionero. Enemigos pero cómplices. Anormales… se pelean. Apellidos, sucursales y todos esos funerales… Prisionero de la letra pequena. No te gusta esperar. No te gusta que te vean. No te gusta esperar. No nos gusta que nos vean. |
Vězeň Nepřátelé ale spoluviníci Nenormální....se perou. Příjmení, pobočky a všecky tyhle pohřby... Vězeň s drobným písmem. Nerad čekáš. Nelíbí se ti, když na tebe koukají. Nerad čekáš. Nelíbí se nám, když na nás koukají. |
||
Diógenes. Me molesta que preguntes si me molesta que preguntes… Me molesta si discutes que me moleste cuando discutes. Me preocupa que no te asustes. Me revienta que te disculpes por no poder estarte quieta. El idioma ya no es ningún problema… desde que me dejas apagar las luces. Nunca más… Me prefiero del revés… Los demás opinan lo contrario. Sólo existo si ellos no me ven. Se pelean tus encantos con mi mente parturienta. Me derrito si no mando y necesito más cemento, reconocer que no te extrano. Una digestión más lenta… dibuja el orgullo más flaco. Nunca más… Me prefiero del revés… Los demás opinan lo contrario. Sólo existo si ellos no me ven… |
Diogénes Štve mne, když se ptáš jestli mne štve, že se ptáš. Štve mne, když se hádáš, že mne štve, když se hádáš. Dělá mi starosti, že se nelekneš. Vytáčí mne, když se omlouváš za to, že nemůžeš být v klidu. Jazyk už není žádný problém.... poté, co mne necháš zhasnout. Už nikdy....Raději bych obráceně....Ostatní jsou opačného mínění. Existuju jen, když mne nevidí. Tvá kouzla se perou s mojí rodící se myslí. Rozplývám se, když neporoučím a potřebuju víc cementu, přiznat si, že tě nepostrádám. Nejpomalejší trávení... vykresluje nejslabší hrdost. Už nikdy....Raději bych obráceně.... Ostatní jsou opačného mínění. Existuju jen, když mne nevidí. |