Nezakopmlexovaný klubový popík ze Slovenska v Chapeau !!!
Když před pár lety hráli v Ladí-neladí, byl pak o jejich koncerty v Česku větší zájem než doma na Slovensku. Od té doby se karta obrátila. Slovensko se naučilo mít Noisecut rádo a Češi začali zapomínat.Nová deska Bliiizko by to mohla změnit. Nakonec ji produkoval Čech.
První věcí, která vás na téhle bratislavské partě zarazí, je, že navzdory anglickému názvu dnes v jejich písničkách uslyšíte výhradně mateřštinu. Anglický název ale není snahou být světoví za každou cenu. Je svědkem vývoje kapely, která v polovině 90. let začínala s instrumentální noise elektronikou a postupem času se přetavila v něco trochu jiného. Jen název se nezměnil.
"Dneska bychom se tak asi nepojmenovali, občas z toho máme i srandu," říká zpěvačka Betka aka Bet-Maj Sepja. "My jsme i anglické texty zkoušeli, ale nebaví nás to. Baví nás skládat ve slovenštině, protože to není až tak běžné, aby někdo psal slovenské texty, co nebudou k smíchu. A to je pro nás výzva. A hlavně si myslím, že bychom měli dělat něco, čím se v rámci Evropy odlišíme. Ne si hrát na něco, co nejsme."
Jak sami říkají, své první album Landscapes (2003) si Noisecut udělali doslova na koleně a sami si ho i vydali. Dvojky Deň za dňom (2005) už se ale ujal bratislavský nezávislý label Slnko Records a celý její náklad se vyprodal. Skupině to mimo jiné vyneslo možnost předskakovat Nine Inch Nails nebo IAMX. Letos pak vyšla trojka Bliiizko, kterou zvukově vybrousil český studiový mistr Ecson Waldes (Skyline, 100°C).
"Na nové desce jsme se chtěli posunout i ve zvuku," říká Betka. "Chtěli jsme se poradit s někým, jehož názoru si vážíme a kdo má dobrý vkus. Tak jsme hledali a líbilo se nám, jak pracuje Ecson Waldes. A spolupracovalo se nám dobře, je to zvuk, za který se určitě nemusíme stydět. Už to není doma na koleně." Tak ať jim pomůže najít cestu zpátky do českých klubů.
Slušelo by jim to tam.
Článek převzat z MF Dnes